Články

Také jste měli někdy pocit, že spánek je ztráta času? Pojďme se tedy společně podívat na to, proč spát, co se děje v našem těle, pokud spánek začneme podceňovat a jaký vliv má spánek na naši hmotnost.

Spánek má velký vliv na naši hmotnost stejně jako pozitivní myšlení a samotný pohyb.

Málo kdo z nás si nezkusil probdít alespoň část noci a všichni tedy víme, jak je nám následující den po probuzení. Jsme unavení, podráždění, máme málo energie, kterou se snažíme doplnit co nejrychleji, tedy rychlými cukry  – čokoládou, sladkostmi, kávou… ale co se děje uvnitř našeho těla?

Hormony, které během spánku vylučujeme a jejich funkcí v našem organismu:

Ve spánku probíhají důležité procesy a produkují se hormony a enzymy, které mají vliv na skladbu našeho těla. Hormony, které výrazně ovlivňují naše pocity hladu a nasycení jsou leptin a ghrelin.

• Leptin je vylučovaný tukovými buňkami a informuje nás o stavu nasycení. Při jeho dostatku netrpíme pocity hladu, ale nedostatek spánku může vyvolat snížení jeho hladiny o 16 až 18 procent… 

• Proti leptinu stojí hormon zvaný ghrelin vylučovaný trávicím traktem, a ten naopak povzbuzuje chuť k jídlu a tendenci k přejídání. Nedostatek spánku vede ke zvýšenému vylučování tohoto hormonu (o 15 až 28 %), a tím chuť na sladká a kaloricky bohatá jídla.

Hormon, který má také vliv na růst tukových zásob je inzulin. Vyšší produkce inzulinu znamená nejenom zvýšené riziko diabetu, ale zároveň vyšší tendenci k ukládání tuků. Pokud máme větší množství inzulinu v krvi, dochází také ke katabolické reakci ve svalech, a tedy ke ztrátě aktivní svalové hmoty. 

U inzulinu je prokázáno, že je vylučován až o 50% více u lidí, kteří trpí nespavostí.

Pravděpodobně nejznámější je vztah spánku a růstového hormonu. Vrchol jeho vylučování, a to až 75% jeho množství, je v průběhu 90 minut po usnutí. Růstový hormon má zcela zásadní postavení pro „opravy“ buněčných struktur a anabolické procesy, tedy pro růst svalové hmoty. 

Nedostatek spánku snižuje hladinu růstového hormonu.

Ve spánku se také vylučuje pro muže velmi známý hormon testosteron. Při nedostatku spánku jde prudce dolů hladina testosteronu. Muži pracující na směny s narušeným spánkovým cyklem často trpí sníženou hladinou testosteronu a zvýšenou hladinou kortizolu, který ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů, tuků a bílkovin.

Čím tedy méně spánku, tím méně testosteronu a více kortizolu.

Shrňme si tedy, co se děje pokud nespíme:

Hormony, regulující naši chuť k jídlu jsou za normálních okolností v rovnováze, ale jakmile trpíme nedostatkem spánku, tak se tato rovnováha narušuje a začne dominovat chuť k jídlu podporující ghrelin nad chuť brzdícím leptinem. Klesá hladina růstového hormonu a testosteronu. Tedy dochází ke snížení hladiny hormonů řídících bazální metabolismus a současné zvýšení kortizolu. Pozornost je třeba věnovat také důležitému hormonu – inzulin, jehož produkce se zvyšuje opět s nedostatkem spánku a negativně ovlivňuje aktivní svalovou hmotu.

Bez spánku nelze tedy budovat svalovou hmotu, ani spalovat tuk.

Průměrně člověk potřebuje spát sedm až osm hodin denně, ale doba spánku je daná každému člověku individuálně. Jeden potřebuje spát pět hodin denně, druhý devět. Člověk by tedy měl spát tak, aby se cítil vyspalý, odpočatý a aby mu tento pocit vydržel celý den. Pokud tedy máte problémy se spánkem, je třeba použít farmaka, a to nejlépe na bázi přírodního složení s použitím hormonu melatoninu, který navozuje potřebu spánku fyziologickým způsobem.